Mindfulness
Mindfulness je umění prožívání přítomnosti, pro mě to je vypnutí mozku :-)
Také neustále na něco myslíte a máte pocit, že máte hlavu úplně zahlcenou? Mně se to stávalo často a když jsem objevila mindfulness, tak jsem si řekla jen "hurá, konečně něco přesně pro mě, je to easy a použitelné i během krátké pauzy v práci."
Mindfulness mě baví, je to jednoduchá a velmi užitečná technika pro zvládání stresu. A nejen stresu, zvládne pomocí opravdu jednoduchých cvičení zahnat nepříjemné myšlenky, zklidnit mysl nebo zmírnit strach.
Mindfulness se do češtiny překládá jako všímavost, v tomto ohledu jde o všímání si přítomného okamžiku, vědomé prožívání tady a teď. A to je vlastně vše :-) Jde o určitou formu meditace, ale bez náboženského nebo filosofického pozadí.
Čeho je možné si všímat?
- svého dechu
- svých myšlenek
- všech pěti smyslů
- svého těla
- svých emocí.
Co to znamená všímat si? Vlastně se stanete pozorovateli všeho, co cítíte, vidíte, slyšíte, prožíváte, toho co si myslíte. Velmi důležité je nic nehodnotit, prostě jen si uvědomit, že se dané věci dějí, nic víc.
Jaké jsou přínosy pravidelného cvičení mindfulness?
- Zmírnění vnímání stresu
- snížení citlivosti na vnější podměty
- emocionální stabilita
- zmírnění depresivních stavů
- zlepšení prožívání pozitivních emocí
- zvýšení kreativity
- zlepšení mezilidských vztahů
- zlepšení soustředění, paměti
- kvalitnější spánek
- zlepšení pozornosti.
A jak tedy na to?
Pro mě bylo na začátek nejjednodušší je najít si řízenou mindfulness třeba na YouTube. Našla jsem si různě dlouhá videa, která mě vlastně provedla celou "meditací". Podle času, který máte na mindfulness vymezený si prostě najdete tak dlouhé video, spustíte, posloucháte a všímáte si. Zároveň budete mít představu, jak vlastně mindfulness probíhá a můžete si pak postup zkoušet i bez videa.
Já nejčastěji využívám jen krátká zastavení, kdy si potřebuji vyčistit mysl a pokračovat dál třeba v práci.
Tipy na krátká cvičení:
1. Na pár minut se zastavím, usadím se, nebo si lehnu, zavřu si oči a vnímám jen svůj dech, nic víc. Když začnu na něco myslet, myšlenky pozoruji, nehodnotím a snažím se vrátit ke svému dechu.
2. Když jdu běhat nebo někam jdu, snažím se pozorovat své kroky, soustředit pozornost jen na kroky. Na to, jak chodidlo dopadá na zem, jaký je povrch, jak rychle jdu, jaké svaly se právě pohybují, v jaké fázi kroku jsem, jde toho pozorovat hodně.
3. Při procházce se snažím jen pozorovat krajinu, slunce, které vychází nebo zapadá, šumění stromů nebo zvuky ve větru se pohybujících stromů. Poslouchám šumění lesa a užívám si jak vane vítr.
4. Kdy nemohu usnout, začnu se soustředit postupně na jednotlivé části svého těla. Představuji si, jak mizí napětí od palců na nohách, nártů, kotníků, lýtek, holení, kolen, stehen... a takhle vědomě, pomalu a v klidu nechávám usnout celé své tělo. Upřímně, málokdy se mi stane, že se dostanu dál než k pasu :-) Tohle je technika, kterou lze využít i kdykoli během dne, výsledkem se uvolnění jen bez usnutí.